18,2 km
Vzhledem k tomu, že dnes dorazil vichr, by asi bylo rozumnější sedět doma. Jenomže odpoledne jsem v bytě osiřel (hurá!) a ono je strašně těžké se udržet v paneláku, když za okny svítí slunce. S ohledem na po/větrnostní podmínky i brzké stmívání bylo třeba plánovat skromně, ovšem ani za takové situace nemusí výsledná trasa být nudná. A taky nebyla.
Že nebude úplné sucho jsem tak nějak čekal. Ostatně předchozích pár dní tady propršelo a teprve včera ráno srážky ustaly. Kupodivu počáteční etapa nebyla bahnem příliš postižena. Dokonce ani ten stoupák z Andělské stezky nahoru lesem nad Rejcharticemi nepodkluzoval. Toho jsem se původně trochu bál. Celkem v klidu jsem vyfuněl až po odbočku k Osikovu (napojuje se tam i zelená turistická značka od Smrku). Závěrečný krpálek do osady byl sice rozježděný traktorem nebo čímsi takovým, ale vždycky se dala najít suchá cestička. Nahoře mezi pastvinami pohoda. Sjel jsem to kousek níže ke kapli a váhal jak dál. Nejjednodušší by bylo dát to sešupem po silnici přes Bratrušov až domů. Druhá varianta, už méně přizdisráčská, navrhovala vyšlápnout k Lužné a pak lesem po již známých cestičkách. No a pak tu byla možnost číslo tři. Na kole nikdy nejetá a pěšky naposledy prošlá snad před deseti lety, tedy po zelené značce přes kopec Ořešník. Samozřejmě vyhrála trojka. Prostě mě zajímalo jestli se to dá projet i na biku. Sebekriticky uznávám, že jsem si pro tenhle test vybral jednu z nejdebilnějších dob. To mi došlo po pár desítkách metrů, když jsem lesem funěl po rozbahněné cestě plné šutrů do hodně prudkého svahu. Když jsem v jednu chvíli zastavil kvůli fotce (blbé a zbytečné), už jsem se nerozjel a musel kus pěšky. Na vrchol kopce to bylo vlastně na hraně ušlapatelnosti skoro pořád. Co si pamatuju z dřívějška, býval celý kopec porostlý téměř komplet stromy bez výhledů, snad na jednu malou výjimku. Když se přede mnou otevřela rozlehlá paseka, bylo to tedy poněkud překvapení. Za lepší viditelnosti asi super pokochání. Mimo paseky však dále číhalo i něco jiného. Bahno. Nezpevněná lesní cesta, rozměklá navíc deštěm, nesla stopy průjezdů těžké techniky. Vyjeté "koleje", plné bláta a louží dávaly jasně najevo, že jsem před týdnem kolo drhnul marně. Protože terén se tu opět začal svažovat na druhou stranu, zvolil jsem "mód koloběžka" a s jednou nohou na pedálu a druhou připravenou vykrýt pád se pustil do boje s živly. Nic hezkého to nebylo, nebudu lhát. Přesto jsem se v jednu chvíli přistihl, že si to tak trošku užívám. Prostě něco nového :-) Přišel závěrečný sjezd k sedlu pod Městskými skalami. Jakkoliv jsem se bál jeho prudkosti, nakonec to nebyla taková tragédie. Samozřejmě až na to bláto. Ale co, říkal jsem si. Přes sedlo jsem jel nedávno a tam bylo pěkně sucho. Tenkrát ano, dnes ne. Ještě tak 200 metrů jsem se brodil tou hnusnou břečkou a teprve potom ji vystřídala normální šotolinka. Po předchozí anabázi to bylo jako prvotřídní asfaltka! Nemohl jsem si odpustit zastávku na Voštinkách, ale nahoře se tulili dva mládežníci, tak jsem je nechal s jejich rozbouřenými hormony o samotě a udělal si jen narychlo fotku ze skály. Nevím co mě to napadlo, že při dalším sjezdu jsem na rozcestí Pod Kokrháčem odbočil na modrou značku. Já vůl! Jako bych se tam nespálil už mockrát předtím! Teď, se vším tím bahnem a regulérním potokem tekoucí mnohde přímo po "cestě" to bylo ještě horší, než kdy jindy. Dobrou půlku sjezdu k šotolinové cestě dole jsem šel pěšky, A možná to nebyla ani tak chůze, jako opatrné podkluzování. Asi nemusím popisovat jak vypadaly moje boty. V závěru jsem byl natolik zoufalý, že jsem opustil "cestu" a vzal to natvrdo lesem mezi stromy. Taky nic moc, ale aspoň bez bahna. Do Bratrušova už stačilo projet loukou. Konečně civilizace! K domovu se nabízela nejsnazší cesta po cyklostezce. No jo, ale když ono bylo pořád slunečno a teplo (pomíjím šílenej fučák v protisměru). No a tak jsem to vzal ještě oklikou kolem koníků a vodárnu při červeno-bílé značce městského okruhu. Do města ještě okolo Skalky, což je takový opuštěný lom na vrcholku kopce nad částí Temenice. Domů jsem dojel zpocenej a zašvihaný bahnem jako prase, ale vlastně naprosto spokojený.
PÁR FOTEK Z MOBILU
Žádné komentáře:
Okomentovat