Na internetu jsem někde viděl kreslený vtip. Doktor na něm má u ucha telefon a říká: "Že váš manžel leze po stropě není příznak koronaviru, ale vedlejší následek karantény". Za jiných okolností by to byl skvělý fór, jenže v současnosti je to vlastně realita. Pokud bych měl být několik dní v kuse zavřený jenom doma, asi bych po tom stropě brzo lezl taky. Naštěstí máme ještě pořád možnost alespoň omezeně vypadnout do přírody (mám to dokonce potvrzené přímo ministrem vnitra, který mi odpověděl na dotaz na Twitteru😉). No a tak jsem se dnes po obědě zase na necelé dvě hodinky trhnul od rodiny a zamířil do hvozdů za Šumperkem. Trasu znám dobře už dlouho, takže v tomto ohledu nic nového. Zaskočil mě snad jen stav povrchu ve vyšších partiích, kde bylo více bahna i ledu, než jsem očekával. Dole ve městě jsme měli kolem deseti stupňů a v lese jsem projížděl zamrzlými kalužemi. Ony ty kaluže nebyly nejhorší. Větší problém bylo určitě lesáckou technikou rozježděné bahno na nezpevněných úsecích. Kvůli tomu jsme byli já i kolo jako prasata. Zpevněné části vypadaly lépe, byť někde i jimi protékala voda ze sněhu tajícího v lese. Vlastně bylo mnohdy lepší jet přímo tou vodou, kde proud odnesl ze štěrku bláto a jelo se relativně čistou vodou, než okolním bahnem, které navíc ve stoupání podkluzuje. Co se vyhlídek týká, už jsem je zažil hezčí. Hlavně za příznivějšího počasí a bez oparu, který dnes kazil co mohl. Ale hlavní je nenechat se nasrat a být rád i za tohle. A to já jsem.
FOTKY Z MOBILU
tentokrát je nechám bez zbytečných komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat