38,9 km
Ano, i letos jsem se došmajdal ke skalám na Rabštejně. Tedy ani ne tak ke skalám jako k chatě, kde jsem do sebe nalil kofolu a rychle pokračoval, protože tolik lidí jako dnes, během karantény, tam běžně není ani uprostřed prázdnin. Strategie starého introverta proto byla jasná. Co nejrychleji vyprázdnit kelímek a uhánět odtud. Ideálně cestou, kde už nikoho nepotkám. A to se celkem povedlo. On by totiž po modré dolů k Dlouhému potoku jel jenom magor. No, já tam jel. Je to tam taková náročnější část, kus prakticky potokem, ale klid za to stojí a scenérie, které pak následují taky. Pravda, scenérii vykáceného lesa pod Jestřábím vrchem asi obdivuje málokdo, ale jinak je to paráda. Co mě ještě potěšilo bylo, že jsem to celé mohl absolvovat jen v krátkých kalhotech i tričku. V údolí Dlouhého potoka bylo sice chladněji, ale byl jsem líný vytahovat z batohu delší dres, a stejně jsem se pak zahřál šlapáním do kopce. Takže sečteno a podtrženo, všechno super. tedy až na ty lidi...
NĚKOLIK MOBILNÍCH FOTEK
Hraběšice
Průsek lesa poblíž rozcestí Pod Kamencem
Sjezd od rozcestí Hvězda k Rabštejnu
Horská chata Rabštejn
Sjezd po modré k Dlouhému Potoku
Neznačená lesní cesta
Poblíž střelnice v sedle mezi kopci Jestřáb a Posed
Kvůli kůrovci vykácený les na svahu Jestřábu
Nad Mladoňovem
Odpočívadlo u silnice do Nového Malína
Žádné komentáře:
Okomentovat