Krchleby, Svojanov, Mírov, Mohelnice

Mapa  Fotoalbum

82 km

Jak se zdá, tak můj nedělní výjezd byl na pár dní poslední. Jednak kvůli počasí, druhak kvůli možné karanténě kvůli koronáči. Ale to druhé se teprve uvidí. Vyjížděl jsem něco málo před jednou hodinou po obědě, pěkně s řízkem a kaší v bříšku, což jsem bral jako svého druhu motivaci. Zkrátka když už jsem takové prase a napráskám se vepřovým, tak potom nesmím kolo flákat, abych nabyté špeky zase shodil, že? O cíli nebylo do poslední chvíle zcela jasno. Jasno jsem měl jen v tom, že pojedu na silničním kole, protože předchozí dny propršely a všude mimo asfalt bude hromada bahna (a toho jsem si posledně užil víc než dost). Nakonec jsem vyrazil na jih s tím, že od Zábřeha vyšlápnu nahoru ke Krchlebům a pak se uvidí.

Nečekané ptačí setkání

Seznamte se, prosím, s živoucím dotekem severské exotiky! Tuhle krasavici jsme včera potkali s prckama během procházky okolo zábřežských rybníků. Pták se od ostatních kachen dost odlišoval a - byť nejsem žádný extra ornitolog - přišlo mi, že sem jaksi nezapadá. Nicméně kachny jej, jak se zdálo, mezi sebou snesly v pohodě a pouze byly trochu rychlejší při chytání kousků rohlíků, co jim drobotina dopřávala. Nakonec však taky dostal svůj díl. Nevěda si s určením rady, cvakl jsem na mobil fotku a doma věnoval chvíli strýčkovi Googleovi, který ve věci udělal definitivně jasno. Náš černobílý neznámý je berneška bělolící, původem z oblasti Severního moře a Arktidy, která k nám do Česka - aspoň podle Wikipedie, zalétá jen vzácně během zimních měsíců. No vidíte! My ji potkali na začátku října jak brázdí vody v Zábřehu. Moc příjemné setkání.

Městským lesem k Osikovu a přes Ořešník domů

Mapa  Fotoalbum
18,2 km

Vzhledem k tomu, že dnes dorazil vichr, by asi bylo rozumnější sedět doma. Jenomže odpoledne jsem v bytě osiřel (hurá!) a ono je strašně těžké se udržet v paneláku, když za okny svítí slunce. S ohledem na po/větrnostní podmínky i brzké stmívání bylo třeba plánovat skromně, ovšem ani za takové situace nemusí výsledná trasa být nudná. A taky nebyla.

Kolem Městských skal na Voštinky

Mapa  Fotoalbum
13.4 km

Jak jsem posledně psal, že se mi dnes nechtělo na kolo, tak nakonec jsem na něj stejně vyrazil. Pravda, jen krátce, ale o to vydatněji. Ono se to nezdá, ale vyšlápnout ty krpály je docela makačka. Musím vypíchnout večerní atmosféru. Světlo, ticho, bezvětří, vůně... Vyjet v tomto období po páté odpoledne je už přece jen něco jiného, než vyjet po páté odpoledne v květnu. Má to však něco do sebe a evidentně jsem nebyl sám kdo si to myslí, protože vzdor době jsem v lese potkal docela dost lidí. Mladou běžkyni, dvě holky se psem, postarší pár i partu houbařů středního věku, u nichž si nejsem jistý zda si uvědomovali jak brzo se teď stmívá. Ale čert vem houbaře, ne? Vyhlídka z voštinkové skalky opět nezklamala, byť fotky možná nejsou nic moc. Slunce tam totiž večer svítí přímo do očí a fotit v takových podmínkách - zvláště na mobil - obnáší významné komplikace. Aspoň něco však dole přikládám. Nazpátek jsem to vzal sešupem kolem lomu, stejně jako předím nahoru teď dolů na Tulinku a od Tuliny lesem k vyhlídce nad Novými Domky. Pak kolem Koliby (noví majitelé pozemek oplotili, ale udělali náhradní objížďku bokem) a lesíkem dolů k učilišti poblíž Kauflandu. No a domů už to bylo jen kousek. Podle appky v mobilu 58 minut čistého času, v reálu něco málo přes kvůli kochací zastávce na Voštinkách. Celkově žůžo a za daných podmínek ideální svezení.

Vyhlídky z Chocholíku

Mapa  Fotoalbum
8.6 km

Dnes (a vlastně i včera) na mě padla nějaká únava a místo kola se rozhodl po čase zase trochu projít. Než jsem se rozhoupal, nezbývalo mnoho času do doby, než budu muset ve škole vyzvednout potomstvo, takže trasu to chtělo jen krátkou a výživnou. Vrch Chocholík hned za městem slibuje přesně tohle. Naplánoval jsem si pár cestiček, kterými běžně nechodím a musím říct, že například ta neznačená k vrcholu byla super. Škrábal jsem se tam do prudkého svahu po louce porostlou vysokou trávou a za zády měl super panoramata už s předstihem. Tam, kam se za vyhlídkami na Chocholík běžně chodí, to bylo o něco horší. Průhled poněkud zarostl a nebylo to úplně ono. Ale aspoň něco, navíc přímo na město a k horám na druhou stranu, než prve z louky. Seběhl jsem k sedlu U červeného kříže oddělující Chocholík od Háje a tam se vydal cestičkou, která by mě měla zavést k jakési chatě, co o ní kdysi mluvil kolega. To, že jsem chatu (v mapě pojmenované Katovna) našel, je jenom jedna část úspěchu. Ta druhá bylo uvědomění, že se tudy dá zjevně také dobře sfrčet na kole. A já vůl vždycky drkotal tou šíleností po žluté značce! Procházku korunovaly pěkné scenérie z polí od temenické hájovny k městu a doma jsem byl cca za dvě hoďky, což je vzhledem k terénu a těm 8.6 km docela slušné.